Hlavní strana » Filmové recenze, Součastnost 1990-2012

Štěstí (2005) - ideje, myšlenky, významy

30 Červenec 2015 Zobrazeno 462x Žádné komentáře

أفضل هاتف الروليت على الانترنت فتحة يتصرفون بوضاعة معك الأخضر Pirate Treasure spelautomater på nätet http://www.romaclick.com/?art=%D9%81%D8%AA%D8%AD%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D9%82%D8%AF%D8%B1-%D8%B9%D9%84%D8%A7%D8%A1-%D8%A7%D9%84%D8%AF%D9%8A%D9%86&21b=e7 فتحة القدر علاء الدين Bell Hop peliautomaatti

Scénář: Bohdan Sláma

Hrají: Tatiana Vilhelmová, Aňa Geislerová, Pavel Liška, Marek Daniel, Simona Stašová, Zuzana Kronerová, Bolek Polívka

Žánr: Drama

Motto: Co je štěstí? Štěstí je krásna věc.

stestiDruhý snímek z pomyslné trilogie Bohdana Slámy (Divoké včely, Štěstí, Venkovský učitel) natočený v roce 2005, nás zavádí do severočeského města Most, kde sledujeme životy několika rodin a postav, které jsou vzájemně provázány sousedskými, kamarádskými a přátelskými vztahy. Příběh je vyprávěn lineárně bez zásadních dějových odboček, pokud však existují, jejich úkolem je podtržení charakteru postavy. Reálný čas příběhu je zasazen do jednoho roku, kdy začíná na podzim a končí v letním období. Místo děje vybral Bohdan Sláma záměrně a snaží se divákům předložit stěžejní otázku, zda je možné hledat krásu a štěstí i v tak zuboženém místě, zasaženém industrializací, těžbou a nedostatkem pracovních příležitostí. Do kontrastu neprosperujícího města Most staví Spojené státy americké jako protipól domnělé prosperity a kvalitního, důstojného života. Do kontrastu tvůrci také staví život postavený na materiálním základě s životem vnitřním, duševně bohatým. Tento fakt je všudypřítomný, můžeme jej sledovat například v charakterech jednotlivých postav, ale cítíme jej i v jednotlivých scénách filmu. Bohdan Sláma se také snaží rozvádět a poukázat na sociální aspekty společnosti, které se mohou dotýkat nás všech nebo našich blízkých. Pro lepší pochopení analýzy jednotlivých myšlenek a témat, si nejdříve popíšeme fabuli filmu Štěstí.

Fabule filmu nás seznamuje se třemi mladými hrdiny – Monikou, Dášou a Toníkem, vrstevníky a kamarády, kteří spolu vyrostli v jednom mosteckém paneláku. U Dáši, která žije sama a má dvě malé děti, propukne duševní onemocnění a Monika cítí za její děti zodpovědnost, chce se o ně postarat, dokud se Monika neuzdraví. Péče o děti však znamená odložit vysněnou cestu za svým přítelem a lepším životem do Ameriky. Toník, protože Moniku miluje, se rozhodne jí s dětmi pomáhat. O malé děti se starají v rozpadajícím se domě Toníkovy tety. Společné štěstí, které oba dva v péči o děti zažívají, a s nimi i někteří jejich blízcí, končí příjezdem Dáši; neurvale si své děti vezme zpět. Monika odjíždí za přítelem do Ameriky, ovšem po několika měsících se vrací a hledá Toníka, jelikož pochopila, kde je to pravé štěstí. Přátelství, které je spolu s Toníkem pojilo, u ní vykrystalizovalo v opravdovou lásku k Toníkovi.

Základním tématem snímku Bohdana Slámy je obětování se pro druhé, kde můžeme hledat paralelu v křesťanském chování. Popisuje to například výstup Simony Stašové jako paní Součkové na balkoně, když Monice rozmlouvá péči o Dášiny děti: „Na co si to hraješ? Na Ježíše Krista?“ Ježíš Kristus se za nás obětoval, aby nás vykoupil a spasil. Dalším tématem je přátelství, které se promění v lásku. Ovšem ve snímku můžeme hledat i jiné ideově tematické roviny jako naděje, důvěra, chudoba, seberealizace nebo vztah člověka k prostředí a místu, kde žije. Mnoho témat, které spojuje jediné slovo, a tím je láska jako středobod našich životů. Neexistuje žádná jiná skutečnost, která by byla tak intenzívně a dlouhodobě středem zájmu člověka, jako láska.[1] První myšlenka je nám předložena ihned na začátku filmu v první scéně v hospodě nejnižší kategorie, kde sedí lidé u stolu a zpívají před dopitou lahví, následně se jedna z žen postaví a jde k oknu, kamera sleduje zpoza postavy nepořádek a špínu, kterou může vyprodukovat jen člověk, který nemá k místu žádný vztah a porozumění. Tato scéna je určitým rámcem naznačující v jakém prostředí a s jakou společenskou vrstvou Bohdan Sláma ve filmu pracuje a ukazuje divákům v prvních minutách směrování svého příběhu. Po této scéně přichází záběr na letišti, kde se hlavní postava Moniky loučí se svým přítelem, který jede hledat štěstí do USA. Ona se vrací do mosteckého paneláku symbolizující zmar, neperspektivnost, statičnost, neměnnost. Následně se seznamujeme s prostředím a rodinami Toníka a Moniky, které jejich životy určitým způsobem ovlivňují. Matka Moniky je rázná žena, která chce pro svou dceru lepší život s materiálním zabezpečením. Musíme si uvědomit, že rodina je věřící, scéna Štědrovečerní večeře, kde se rodina modlí Otčenáš, je zásadní pro znázornění kontrastu domnělé víry. Matka je sice praktikující křesťanka, ale jen velmi povrchní, nemá pochopení pro obětování své dcery. Záhy však dochází k uvědomění si jejího velkorysého činu a návratu ke křesťanským hodnotám. Boleslav Polívka hraje Moničina nezaměstnaného otce, typický peciválského čecháčka s nulovými ambicemi. Jako jediný však vidí rozdíl mezi pravou a falešnou láskou. Ze záběrů druhé, nyní Toníkovy rodiny, ihned pochopíme, že syn se vzepřel svému otci, ale také společenskému systému. Bydlí se svou tetou v polorozpadlém domku, k němuž má citovou vazbu. Hledá ve své podstatě kořeny svých předků, na které jeho otec zapomněl, za čímž stojí špatné rodinné vztahy. Tento fakt shrnuje Tondova věta pronesena v nechápavém stylu vůči otci „Vždyť jsi se tam ale narodil.“ Život v paneláku je pro Tondu synonymem pasti a nesvobody. Porušené rodinné vazby a opomíjení vlastních kořenů, řeší Bohdan Sláma jako apel na lidi, kteří nemají urovnané vztahy se svými blízkými, jelikož smrt může přijít kdykoliv (scéna s umírající tetou). I smrt je událost a má v naších životech výsostné postavení, učí nás chápat život v čase a své prostosti. Učí nás odpouštět a usmiřovat, přičemž je lhostejné jak je člověk domněle dospělý - např. Toníkův otec si uvědomuje svou zbytečnou namyšlenost vůči své sestře (Toníkově tetě), až když se ocitá v blízkosti smrti. Život je pomíjivý a není času se zaobírat nepodstatnými (vztahovými) problémy, které jsou vesměs vždy banální a dětinské.

Toník žije vlastním alternativním životem, ale ve své podstatě je mnohem šťastnější, než lidé lapeni systémovým kolotočem. Ovšem každá mince má dvě strany, a tak je i životní styl Toníka, vykoupen bídou. Třetí panelákový byt obydluje Dáša se dvěma dětmi, které očividně nezvládá. Její závislost na muži jménem Jiří je až chronická. Jejich vztah je postaven na sexu bez lásky a porozumění. Oba však mají podobné charakteristiky egoismus, pokrytectví a touhu po sexu. Protipólem, v oblasti náklonosti, jsou pak Monika s Tondou. V tomto případě nejde o chtíč, pouhý smyslový prožitek nebo o sex jako uspokojení fyzické potřeby, ale o pravou lásku (v počátku jen jednostranná), která je vyjádřena ochotou a pomocí ze strany Tondy, jeho láska však není opětovaná. Odvržené děti se stanou spojovacím článkem mezi Tondou a Monikou. Bohdan Sláma poukazuje na jediné a opravdové lidské štěstí v dětech, rodině a přátelích, které spojuje jediné slovo, a tím je láska. Oprostit se od pomíjivosti materie a sobeckosti, které nemají pranic společného s duševní hodnotou nás samých a klamou v podstatě naši mysl. Tímto směrem by se mělo ubírat naše hledání a směřování života, cestou vyšších duševních kvalit a eliminace světských hodnot. Tvůrci filmu nám chtějí sdělit, že štěstí a spokojenost můžeme nalézt i v polorozpadlém stavení s minimem prostředků. Přidanou hodnotou štěstí je katalyzační účinek, který ve snímku nalézáme v okamžitém přehodnocení Toníkova života. Pokud si chce udržet lásku dětí a náklonost Moniky, musí se vzdát svého života mimo systém a začít pracovat, aby děti mohl materiálně zabezpečit. Štěstí má tedy mnoho podob a samozřejmostí je i proměna našich představ o štěstí během našeho směřování životem. Štěstí je však vrtkavé, a tak jak k němu přijdeme, může i okamžitě zmizet. Toto tvrzení vystihuje scéna, kdy si Dáša arogantně přijede pro své děti, ale nikoliv z pocitu lásky, ale z pocitu vlastnictví a manipulace.

Ideové téma, které ve snímku vidíme v každém záběru, je také chudoba, typická pro severočeské město. Bohdan Sláma ji neukazuje jen v negativním světle, ale snaží se o určitou poetizaci prostředí a života na dně společnosti. Zobrazuje a idealizuje čistou krásu, pohodu, pospolitost v nuzném prostředí. Počáteční scéna v hospodě je toho typickým příkladem. Ačkoliv jsou bez domova, nemají finanční prostředky, majetky, jsou bez zaměstnání, žijí v nuzném prostředí, nic to nemění na tom, že i tito lidé mohou a jsou šťastni (Kdo si mála neváží, mnoha není hoden).

Celkově působí snímek Štěstí jako apel na lidskou morálku a uvědomění si, že kolem nás existují lidé, kteří potřebují lásku, pocit náklonosti a porozumění. Štěstí však není jen sentimentálním a banálním vyprávěním o lidech hledajících lásku, ale příběhem s ostrými kontrasty mezi čistou dobrotou, krásou, špatností, egoismem a materialismem individualit. Odhlédneme-li od prezentovaných duševních (ne)kvalit, zjistíme, že lze uvažovat i o odkrytí obecnějších významů filmu, a tím je sociální problematika. Objevují se také názory, že můžeme uvažovat o filmu jako o pohádce: „S trochou nadsázky lze filmový příběh přirovnat ke stokrát omílanému motivu klasických pohádek: princezna si místo zajištěného perspektivního prince (zde pracujícího v Americe) vybere náročný, avšak láskou prodchnutý život (zde v polorozpadlé barabizně, kde pobíhají v koupelně kozy).“[2]

Autor: Filip Szkorupa


[1] SUCHÁNEK, Vladimír. Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého, 2004. s. 11.

[2] DĚCKÁ, Eliška. Štěstí: V zajetí „našich oblíbených herců“ a dalších zbytečností. In: Cinepur (online).

2005. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=761

stesti2

Přečtěte si také:


1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (Nebylo hlasováno)
Loading ... Loading ...

Zanechat komentář

Níže můžete zanechat svůj komentář k recenzi nebo odkázat na tuto recenzi díky tomuto odkazu z vaší stránky. Příjem komentářů k recenzi pomocí RSS.

Komentář musí být věcný a stahovat se k filmu.

Můžete použít následující tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tyto stránky podporují zobrazování osobních Gravataru. Pokud jej nemáte, zaregistrujte se ZDE.