I love you Phillip Morris /2009/
Název: I love you Phillip Morris Režie: Glenn Ficarra, Jihn Requa Stopáž: 94 min
Hrají: Jim Carrey, Ewan McGregor, Leslie Mann, Antoni Corone, Rodrigo Santoro, Dameon Clarke
Žánr: Komedie Vznik: USA
Motto: Klam kam se podíváš
Svižná komedie s ojedinělým koncem, který jen tak divák neuvidí. Komedie, která se prezentuje černým humorem hraničícím s morálním principem, takže pokud na to nemáte žaludek a nejedná se o nějaké nechutné a krvelačné scény, tak určitě snímek I love you Phillip Morris nedoporučuji. Nadruhou stranu může tato komedie rozesmát právě tímto jiným humorem, ale divák musí mít větší dávku smyslu pro černý humor. Tvůrci vyšperkovali poslední část filmu do takové míry, že zmátli snad každého soudného diváka, který si nehraje na Všeználka či brouka Pytlíka. Stvořili jakousi houpačku resp. tragikomedii, která tragikomedií ani zdaleka není. Je bezesporu jasné, že poslední dvacetiminutovka, až na světlé výjimky, převyšuje celkovou stopáž filmu a divákům zůstanou v paměti právě tyto konečné scény.
Do hlavní role byl obsazen komik komiků Jim Carrey a nemyslete si, že tento herec stárne a nemá co nabídnout. Opak je pravdou, Jim Carrey zraje jako víno a dokazuje to i jako gay v tomto snímku. Teď budu možná až moc kriticky k druhému herci s věhlasným jménem, ale bohužel po boku Jima Carreyho, nemá moc prostoru ukázat, co umí. Možná je to taky rolí, ale opravdu jen možná. Ewan McGregor jako homosexuální blonďáček sekunduje hlavnímu hrdinovi po celou dobu, bohužel však v mnoha ohledech za ním zaostává a ani nevytváří humorné okamžiky, ba právě naopak vytváří jakousi homosexuální romantiku, pro kterou zde není prostor. Hlavním důvodem proč snímek existuje, je hluboká lež, která nás provází od počátku snímku. Jen a jen samé lži, takže nevěřte ničemu, co na plátnech kin uvidíte. A v tom může být menší problém. V roce 1997 byl natočen film s názvem Lhář, lhář opět s již několikrát zmiňovaným Jimem Carreym. Ovšemže bychom mohli nalézt určitou paralelu mezi oběma filmy, ale s jedním markantním rozdílem, a tím je škála divácké společnosti, na kterou se tvůrci snímku zaměřili. V prvním případě (Lhář, lhář) je spektrum diváků mnohem a mnohem širší než u popisované komedie ILYPM. Zde jde o snímek, který může připadat určité skupině diváků až nechutný, když uvidí dva muže, kteří se pokouší o upocený pohlavní styk a další jiné pikantérie. Taktéž hodina vysílání by se posunula hluboko nad dvaadvacátou hodinu večerní, až když ponocují jen ti nejodvážnější.
Tato černočerně humoristická hříčka vypráví o jednom ženatém muži, který sám sobě již nechce lhát a rozhodl se projevit své niterné cítění, které v sobě potlačoval. Bohužel v jeho dětském věku mu jeho adoptivní rodiče celou dobu lhali. Nyní se tato lež zakořenila do jeho lidské podstaty, ale nyní již není cesty zpět. Ačkoliv miluje své blízké, touha po lži samotné je silnější než on sám. Možná to není jen touha, možná už to je součástí jeho mysli.
Taktéž zavádějící může být samotný název filmu, nesmíte si myslet po přečtení názvu, že se jedná o jakousi antikampaň proti kouření a kuřákům samotným, opravdu to tak není.
Autor: Filip Szkorupa
Přečtěte si také:
(Nebylo hlasováno)
Loading ...
Zanechat komentář