Pohřben zaživa /2010/ (Buried)
Název: Pohřben zaživa Režie: Rodrigo Cortés Stopáž: 95 min
Hrají: Ryan Reynolds
Žánr: Drama Vznik: Španělsko
Motto: “Je mi to líto, zavedl nás jinam”
Snímek odehrávající se na jediném místě s jediným aktérem, může v budoucím divákovy vyvolat menší anti-reakce ve smyslu: „ Bože, to bude nuda.“ Musíme si však uvědomit, že v dnešním filmovém světě je to možná nastupující trend filmařů, kdy jeden herec sehraje 90ti minutové drama. Říkáte si, jak je tohle možné a jaký to může mít příběh? Není tomu tak dávno, kdy Danny Boyle přišel se svou novinkou 127 hodin, kde úloha hlavního hrdiny byla obdobná jako u snímku, který popisujeme. Jeden člověk, který se nachází ve svízelné situaci a snaží se udělat vše proto, aby se zachránil, plus využívá k tomu veškeré prostředky, které nalézá ve svém oblečení, nebo nástroje, které se nalézají v jeho blízkosti. Teď máme minimálně zaděláno na 30 minut dramatického a klaustrofobního příběhu, kdy si hlavní hrdina uvědomuje, co se stalo, a které maličkosti mu budou nápomocny k jeho záchraně. Chybí nám však ještě hodina akce. Tohle nemusí být ani tak složité, pokud si tvůrci pohrají s myšlenkou příběhu, jak to udělali v tomto snímku a ponouknou divákovy otázky k zamyšlení typu: „Kdo je vlastně obyčejný člověk? Jak nahlíží společnost na osamoceného a bezbranného člověka? Jak si člověk stojí u svého národu a jeho vedení? Je obyčejný člověk postradatelný? Je opravdu jednotlivec tak sám v obrovské mase lidí, které se dnes říká společnost? Záleží společnosti na jediném obyčejném člověku, nebo jde neustále jen o výkony, výnosy, výdaje, příjmy a rekordy společnosti?“ Otázky, které si možná již dávno uvědomujeme, ale někdy na ně zapomínáme. Mnoho dalších otázek, které se vám vybaví při této klaustrofobní dramatické podívané člověka pod zemí, vás nenechají v klidu.
Snímek poukazuje právě na zbubřelost a zkostnatělost našeho společenského systému. Společnost nechce pomáhat, chce jen, aby vše bylo správně zaznamenáno, zapsáno, odepsáno, tak jak to stanovuje zákon a předpis. Ostatní věci nejsou podstatné, morální hodnoty jsou postrádány, a proto je tento snímek dobré shlédnout. Nemůžeme říci, že se jedná jen o dramatický příběh pod zemí, ale také o snímek o lidských hodnotách a prioritách.
Čím blíže se divák dostává k závěrečným scénám, tím více do něj autoři pumpují dávky emocionálních rozhovorů a obrazů. Dramatičnost až do morku kostí, tak by se dal popsat konec příběhu Pohřben zaživa. Nejedná se o typický „vyprošťovák“, kde američtí vojáci vysvobodí hledaného muže z jeho zajetí, ba právě naopak. Proto je tento snímek alespoň z poloviny silným zážitkem. Nestavějte se ke snímkům v izolovaném prostředí skepticky a zkuste pohlednout do samotného nitra malého prostoru, možná zahlédnete něco více, než u klasických tříhodinových mainstreamových velkofilmů.
Připomínku bychom mohli mít k názvu samotného filmu, jelikož může připadat název Pohřben zaživa zavádějící a mnoho diváků si může myslet, že se jedná o typický horor. Tak trochu to může mást s principielně stejným filmem Předčasný pohřeb z roku 1962, ten však spíše táhne k napínavější a hororové tématice.
Autor: Filip Szkorupa
Přečtěte si také:
(Nebylo hlasováno)
Loading ...
Zanechat komentář