Název: Kajínek   Režie: Petr Jákl ml.  Stopáž: 107 min

Hrají: Konstantin Lavroněnko, Tatiana Vilhelmová, Boguslaw Linda, Vladimír Dlouhý, Michal Dlouhý, Josef Klíma, Norbert Lichý

Žánr: Krimi/Drama  Vznik: ČR

Motto: Ne/Vinný

Nejnavštěvovanější český film roku 2010 a rekordní návštěvnost v prvním týdnu. Prvotina režiséra Petra Jákla dokázala české publikum upoutat, recenze jsou však rozporuplné. Herec a především kaskadér dokázal v tomto filmu zúročit všechny zkušenosti, které stihl nasbírat především v zahraničních angažmá. Uvedení do kin doprovázelo mnoho očekávání, zvlášť jistých scén s Alicí Bendovou, která dokázala film svojí „postavou“ dokonale odlehčit. Leč zklamání na sebe nenechalo dlouho čekat, jelikož umění střihu udělalo z inkriminované scény pouhý záblesk, i když nepřehlédnutelný.

Co vše je schopno zachránit charisma hlavního herce, představitele slavného útěkáře Kájinka? Odcházíte z kina a srovnáváte si v hlavě myšlenky. Pravdivý příběh, co byla opravdu pravda a co mystifikace a kreativita filmařů a až osmi scénáristů, kteří se v psaní vystřídali? Napadá Vás otázka … Je nevinný? Visí to nad Vámi jako závan čerstvého vzduchu a nemůžete se rozhodnout?

S odstupem času mohu říct, že mě dost překvapily recenze, které se po premiéře začaly objevovat. A ptám se: „Proč to, co nás na zahraničních produkcích tak přitahuje, co obdivujeme, na našich filmech odsuzujeme?“ Detailní záběry dramatizující situaci, rychlé změny obrazu a záběry kamer dle názoru jiných působily lacině. Jediné, co dle mého názoru působilo lacině, byla paruka T. Vilhelmové a její výkon mě také nijak nepřesvědčil. Očekávala jsem, že i ona bude rovnocennou partnerkou k postavě vzpurného vězně a že dokáže rozvinout pověst, jež předchází reálnou Kájinkovu obhájkyni.

Další úsměvná a typická komponenta českého filmového rybníčku by se dala přirovnat k názvu známého českého filmu „Co je doma, to se počítá“. Pokud se v našich filmech neobjeví přehnaný product placement, nahradí ho rozdělení nejen filmových rolí. Například režisér Petr Jákl obsadil do role reportérky svoji přitažlivou ženu a vězeň Václav Noid Bárta stihl napsat k filmu hudbu.

Nemyslím si však, že si Petr Jákl za tento filmový počin zaslouží onu již zmiňovanou kritiku laciného přeamerikanizovaného filmu, jež se snaží míchat Sametové vrahy a Kobru 11. Osobně řadím tento film mezi nejlepší v posledních letech. Příjemná gradace a akce, jednoduchá až šokující fakta,
na kterých film staví svůj příběh, jež je tak notoricky znám. Typicky charakterní role klaďasů a záporáků, v níž vyniká Vladimír Dlouhý jako ve své poslední roli, jíž se s námi rozloučil.
Jak námětem, tak zpracováním, odvážnou kamerou i scénami či uvážlivým výběrem hlavního představitele ztvárňujícího odsouzeného Kájinka, dokázal film přesvědčit nejen mě, ale dovolím si říct, že po filmu s takzvaným Kájinkem málo kdo nesympatizoval.

Autor: Veronika Strakošová

Přečtěte si také:

• Je třeba zabít Sekala /1998/
• Já nejsem já /1985/
• Petrolejové lampy /1971/
• Černá labuť /2010/ (Black Swan, The)
• 2001: Vesmírná Odysea /1968/ 2001: Space Oddysey